NjE3O

By browsing our site you agree to our use of cookies. You will only see this message once.

Web plný vtipů a vtipných textů
22888 vtipů v databázi
Opětovné stránky Vám načte jiné vtipy






Vtip pro dnešní den:
Poslední přání: Tři Skoti seděli u baru. "Až umřu," říká starý Skot, "polejte můj hrob nejlepčí skotskou whiskou." "To pro tebe uděláme," řekl jeden z mladších mužů. "Ale nebude ti vadit, když ta whisky nejdřív projde našima ledvinama?"   [21.01.19]
Mladý mnich ráno vstal a jde na snídani. Cestou potká dvě jeptišky, popřeje jim dobrého jitra a ony povídají: "Bratře, tys dnes vstal z postele na špatnou stranu." Mnich nějak nechápe, co to má znamenat, ale když se mu stejné odpovědi na pozdrav dostane i od několika dalších mnichů u snídaně, rozhodne se jít se poradit s představeným kláštera. Vejde do jeho místnosti. Otec spustí: "Bratře..." "Ne, Otče, nevstal jsem na špatnou stranu postele." "Cože?" Mnichovi došlo, že otec zřejmě chtěl říci něco jiného: "Promiňte, otče, to nic. Co jste chtěl říci?" "Bratře, chtěl jsem se jen zeptat, proč máš na nohou boty Sestry Anny?"
Pambíčkářské
Jeden vášnivý golfista zemřel a před perlovýmji branami se ho ptá Svatý Petr, jestli někdy zhřešil. Golfista přiznává, že jednou byl děsně sprostý, že řekl na veřejnosti slovo 'zkurvenej'. Petr se ptá, jak k tomu došlo, a chlápek vypráví: "No, zahrával jsem jednu těžkou jamku s parem 4 a totálně jsem podělal první drajv a narval míček do hlubokýho křoví." "A tehdy jsi řekl to slovo?" "Ne, já pak zahrál trojkou železnou nejlíp, co jsem kdy viděl, a poslal jsem míček přes to křoví a stromy rovnou k jamce. Ale dopadl těsně před greenem a odrazil se od šutru přímo doprostředka pískoviště." "A tehdy jsi řekl to slovo, synu můj?" "Ne, pak jsem si vzal dobrou hůl a trefil jsem úplně fantastickej zvedák, jenže trochu moc prudkej, a jak skákal po greenu, tak akorát narazil do tý vlaječky a odrazil se zase zpátky, asi půl metru od jamky." "A tehdy jsi řekl to slovo, synu můj?" "Ne." Petr se na chlápka zkoumavě podíval, vykulil oči a zařval:" "Neříkej mi, žes nedal ten zkurvenej půlmetrovej putt!"
Pambíčkářské
Josef a Marie mají spolu Ježíše. Po čase je Ježíšovi už 20 let a pořád nemá ženskou. Jeho rodičům to dělá starosti, tak se poradí, seženou nějakou lehčí ženštinu a zavřou ji s Ježíšem do jedné místnosti. Za chvíli se ozve hrozný řev, z místnosti vyběhne ta ženská a hystericky křičí: "Ó můj bože! Zničil mi celej život!" Josef s Marií se vyděsí a ptají se jí, co se stalo. Ta ženská na to: "Von mi sáhnul mezi nohy!" "Ale to přece k tomu patří..." "No jo, ale von řek: 'Zřím tam jizvičku. Ať se zahojí!'"
Pambíčkářské
Adolf Hitler zemřel a dostal se do pekla. Zabouchá na bránu. Otevře Satan a ptá se na jméno. Když se Hitler představí, Satan hned spustí: "Adolf Hitler? Hmm, hele, vím, cos dělal na zemi, a nemysli si, že tě sem pustím. Jo, já vím, tohle je Peklo, ale všechno má svý meze! Hele, jdi do Nebe, jo? Pořád po cestě, napravo jsou velký dveře, nedá se to minout!" Satanův proslov byl zakončen bouchnutím dveřma, takže Hitlerovi nezbylo, než vyrazit směrem k nebi. Na druhý den po obědě zas někdo v pekle bouchá na dveře. Satan otevře, a tam stojí Ježíš. Satan se překvapeně táže: "Hele, co Ty tady děláš?" "Právě jsem prchnul z internačního tábora a chci požádat o politický azyl."
Pambíčkářské
Kněz praví na mši svým věřícím: "Příští neděli budu kázat o lži a chci, abyste si všichni přečetli sedmnáctou kapitolu Marka." O týden později se před kázáním ptá z kazatelny, kdo všechno četl sedmnáctou kapitolu. Zvednou se ruce všech přítomných. Kněz s úsměvem povídá: "Marek má jen šestnáct kapitol. Takže teď začnu kázat o hříchu lži."
Pambíčkářské
Jaký je rozdíl mezi Biblí a trenýrkama? Co nestojí v Bibli, stojí v trenýrkách.
Pambíčkářské
Chlápek zemřel. Když ho v perlových branách vítá Svatý Petr, říká mu, že při svém vstupu do nebe může mít jedno přání. Chlápek povídá, že by se chtěl zeptat Panny Marie, dát jí jen jednu otázku. Petr se trochu zarazí, ale koneckonců. proč ne, tohle přání splní snadno. Dovede tedy chlápka k Marii a vysvětlí jí, oč jde. Marie říká, že je jí ctí splnit mužovo přání. Chlápek se tedy ptá: "Marie, prosím Tě, proč vypadáš na všech obrazech, freskách i sochách tak smutně?" Marie se rozhlédne, jestli někdo neposlouchá, a pak mu pošeptá: "Víš, abych se přiznala, já tenkrát moc chtěla holčičku."
Pambíčkářské
Víte, jak se nejsnadněji zařídí, aby jeptiška otěhotněla? Oblečte ji jako ministranta!
Pambíčkářské
Chudák papež umřel a jde do nebe. Zaťuká na bránu, vykoukne Sv. Petr a povídá: "Jméno?" "Svatý Otec." Petr projede na terminálu databázi a říká: "Je mi líto, ale nikdo takový do nebe přijít nemá." "Tak zkuste Jan Pavel II." "Ne, ani ten tady není." "Tak zkuste, ech... jo, už vím, Wojtyla, Karel." "Ne, nikdo takový v počítači není, pane." Načež se papež rozčílí: "To snad není možné! Já si celý život odříkám, snažím se jít příkladem, stamilióny lidí dole na zemi mě uctívají, věří mi, a vy mě teď nechcete pustit do nebe? Jak si to představujete? Co to má znamenat?" A Svatý Petr ukázal prstem: "Podívejte se támhle nahoru a usmějte se, tam je skrytá kamera."
Pambíčkářské
Bůh byl totálně otrávený hudebními trendy na zemi a tak se rozhodl, že s tím něco udělá. Sedl si a napsal pořádně dlouhou symfonii. Když nadešel čas generální zkoušky, sezval všechny muzikanty i zbytek lidstva na africké pláně, rozdal jim noty, zformoval orchestr, zaklepal taktovkou a začal. První věta byla velmi dlouhá, vlastně trvala přes dva roky, ale bylo to tak nádherné, že to nikomu nevadilo. Druhá věta trvala o něco méně, asi rok a půl, ale zas byla tak nádherná, že si nikdo nestěžoval a všichni napjatě poslouchali. Asi po roce třetí věty bylo v notách trianglové s0lo, které měl zahrát belgický švec. Ten to samořejmě prošvihl. Celý orchestr se zarazil a všichni se na něj naštvaně koukali, že zruinoval nejnádhernější hudební dílo, co kdy lidstvo zažilo. Jen Bůh tak potřásl hlavou, přejel pohledem všechny muzikanty, zaklepal taktovou o pultík a povídá: "No tak klid, pánové, vezmeme to ještě jednou od začátku."
Pambíčkářské
Jeptiška a mnich putovali napříč obrovskou pouští. Když byli za polovinou cesty, jejich velbloud zdechl. Narychlo postavili stan a zapálili oheň, doufaje, že je někdo uvidí a zachrání. Když ani modlitby nepomáhaly a začínaly se jim tenčit zásoby vody, jali se přemýšlet nad blížící se smrtí. Mnich takhle povídá: "Sestro, víte, teď, když nás najisto čeká smrt, měl bych jednu prosbu. Víte, vždy jsem si přál alespoň jednou spatřit nahé ženské tělo. Myslíte, že byste se mohla svléci a nechat mne se na vás podívat?" Jeptiška chvíli přemýšlí o jeho prosbě a pak souhlasí. Když se začne svlékat, povídá: "Víte, otče, já vlastně nikdy neviděla nahého muže. Myslíte, že byste se také mohl svléknout? Po krátkém přemýšlení se mnich také svlékl. Vtom jeptiška povídá: "Otče! Co je zač ta malá věc, co vám visí mezi nohama?" Mnich rozvážně odpovídá: "To je, moje dítě, dar od Boha. Když to do Tebe vložím, stvoří to nový život." "Na mě zapomeňte, otče. Strčte to do toho velbouda!"
Pambíčkářské
Místní kněz vysvětloval svým ovečkám, jaký je rozdíl mezi jistotou a vírou: "Tady v první řadě sedí sedlák Majer se ženou a třemi dětmi. Ona ví, že jsou to její děti - to je jistota. Naproti tomu on věří, že jsou to jeho děti."
Pambíčkářské
Farář zpovídá kostelníka. Ten si uleví od svých hříchů a farář povídá: "To je všechno? A kdo mi chodí na mešní víno?" "Pane faráři, tady je špatně slyšet." Pak si vymění místa, protože faráře jinak nemá kdo zpovídat. Taky chvilku mluví a když skončí, kostelník se ptá: "A to je všechno? A kdo mi chodí za ženou?" "Tady je opravdu špatně slyšet."
Pambíčkářské
Sedí takhle kněz ve zpovědnici a poslouchá hlas z druhé strany: "Otče, je mi dvaaosmdesát, jsem už padesát let se svojí ženou, vždy jsem jí byl věrný. Ale včera jsem se tři hodiny vášnivě miloval s osmnáctiletými dvojčaty." "Kdy jste byl naposled u zpovědi?" ptá se kněz. "Nikdy... já jsem Žid." "Tak proč jste sem dnes přišel a řekl mi o tom?" "Heh, já to vyprávím každému!"
Pambíčkářské
Farář se modlí ve vesnickém kostele: "Pane Bože, buď mi ve své vševědoucnosti nápomocen. Sedlák Bárta mě včera požádal, abych mu půjčil svůj povoz a koně. Ale já si říkám, pane Bože, ten sedlák není dobrý človek, co když mi tu půjčku zapře, a naše chudá farnost přijde o povoz s koňmi. Na druhou stranu, když mu ten povoz nepůjčím, on zakáže svým pacholkům chodit do kostela a naše farnost přijde o ovečky. Tak mi poraď, pane Bože, co mám teď dělat? Už vím, pane Bože, nejlepší bude zvolit zlatou střední cestu! Já mu řeknu, ať mi políbí prdel!"
Pambíčkářské
Šel takhle chlápek na závody koní. Když se před prvním závodem šel podívat k padoku, na kterého koně by měl vsadit, zahlédl tam kněze, jak jednomu koni žehná. Řekl si, že by to mohlo něco znamenat, honem šel na koně vsadit a kůň samozřejmě vyhrál. Chlápek tedy sledoval kněze dalších pět závodů a docela příjemně na tom vydělal. Rozhodl se, že v posledním závodě vsadí všechny vyhrané peníze. Učinil tak. Závod začal dobře, ale pár desítek metrů před cílem se najednou vedoucí kůň zhroutil k zemi a byl na místě mrtvý. Chlápka to pěkně dožralo a běžel za tím knězem žádaat vysvětlení. Ten pouze smutně zakýval hlavou a povídá: "No jo, s váma nevěřícíma je problém. Vy zkrátka nepoznáte rozdíl mezi požehnáním a posledním požehnáním."
Pambíčkářské
TOPlist